A teď několik slov o kompu, na kterém jsem připravoval tyto stránky. Srdce milovníka starožitností a vykopávek by zaplesalo, protože se jedná o IBMko i486 DX2 66 Mhz /podle testů 64 Mhz, tak nevim... :-)/. S RAMkou byly problémy, začínal jsem na 8 MB což byl očistec! Než se nastartoval systém, mohl jsem si v klidu uvařit kafe. Problém byl i s expandovanou pamětí, ale to za mne vyřešil správce EMM386. Byl jsem si vědom toho, že jestli nechci "zrušit" HDD, se kterým moje mašinka při swapování zuřivě točí, musím RAMku zvýšit a zamířil jsem do obchodu. Vypláznul jsem půl tácu a těšil se na 16 MB. Jenomže ouha! IBMko je dost choulostivý na RAMku a nevezme jinou než IBMkovou. Takže nezbývalo než osmičku vrátit a dát si inzerátek. Naštěstí kdosi rušil IBMko (taky z důvodu nekompatibility) a za drobný peníz mi prodal tři osmičky. S dvaatřicítkou se dá už solidně pracovat, a protože nemám přehnané požadavky na stabilitu, jsem spokojenej.

Další upgrade se týkal vyměnitelných médií. Disketovka je dneska už vlastně odepsaná a hodí se jenom na bootování systému nebo přenos dat do 1 mega. Optimálním řešením přenosu většího množství dat je CD-ROMka. Zdálo by se, že nemá smysl jí cpát do takovýho šrotu, ale opak je pravdou. Právě CD-ROMka rozšíří možnosti využití i PC z doby kamenné. V šachtě 5,25" se tedy nastálo usadil ATAPI CD-ROM 52x a nemůžu si ho vynachválit.

S grafikou je to bída. Jednomegová SVGA s maximálním rozlišením 800x600 pixelů při 16 miliónech barvách nikoho do varu neuvede. Ale nakonec - lepší Cirrus Logic v kompu než RIVA TNT2 v divokých snech. Konečně - kdo má dnes možnost zahrát si Duke Nukema v módu "čtverečkátor" :-).